… aneb, když se řekne horník
Tentokrát jsme se se školní družinou vydali za bohatstvím ukrytým pod povrchem naší země.
Vysvětlili jsme si, kdo to jsou horníci (havíři) a že havířina není jen tak. Chce to sílu, chce to vytrvalost a chce to hlavně odvahu být horníkem. V temných úzkých tunelech a štolách od rána do večera neustále tlouct do tvrdé skalní stěny a doufat, že narazí na zlatou či stříbrnou žílu nebo ložisko černého uhlí, to by žádný třasořitka dlouho nevydržel.
Také jsme si povídali o tom, že doly mají své ochránce – permoníky, které si rozhodně nechtěli rozhněvat.
Četli jsme si o nich pověsti, vybarvovali omalovánky, skládali puzzle, vytvářeli postavičky permoníků, hráli stolní hru „Únik z dolu“ a luštili havířské křížovky. Na závěr jsme prošli „Permonickou stezkou“ a plnili různé úkoly spojené s tímto tématem.
